Na serveru eurointelligence.com konstatují, že na volbě kancléře Friedricha Merze se ukázalo, co se o Evropě říká dávno: hlasuje se tak dlouho, dokud volitelé či voliči nepochopí, že mají hlasovat správně. Merz uspěl až na druhý pokus, ale podle serveru by se hlasovalo i na vícero pokusů, dokud by to takříkajíc nedopadlo. 

Nikdy nebudeme znát jména 18 poslanců, kteří v prvním kole hlasovali proti Merzovi, a nikdy nebudeme přesně vědět, odkud přišla nová většina. Koalice má velice slabou většinu a spory uvnitř stran budou významnější destabilizační faktor než koaliční spory mezi stranami. V SPD nové vedení svrhlo pravověrnou starou levici z důležitých postů a v CDU má Merz poslance, jimž se zase nelíbila reforma ústavní dluhové brzdy. 

Umírněnější pravicové strany bývaly v politice velké zvíře, konstatuje v komentáři pro server unherd.com Wolfgang Münchau. Bývaly to strany menšího byznysu a zemědělců. Bývaly to strany malých měst a vesnic či městských předměstí. Na celém Západě byly šampionem globalizace a svobodného pohybu kapitálu, zboží a lidí. Byly to strany atlantismu a byly to strany evropské integrace. 

Že to půjde takhle rychle a tvrdě, většinu Evropanů opět překvapilo. V Evropě si stále leckdo představuje, že jediný způsob, jak ukončit válku na Ukrajině, je vítězství Ukrajiny – anebo alespoň situace, kdy mohou vítězství domácímu publiku vyhlašovat obě strany. Ale to, co Američané nyní předhodili Ukrajině a Evropě a co si předem projednali s Rusy, podle všeho vyvolá krizi a další velký střet, který má potenciál dopadnout velmi špatně.