Co se milosti pro svého syna Huntera týče, řekl prezident Joe Biden, že k ní nikdy nepřistoupí. Řekl to jasně, prostor pro interpretaci žádný. Až Donald Trump omilostní, koho bude chtít, nebo až nedodrží slovo, měli by mlčet ti, kdo tohle bagatelizují. Jenže to se – jak víme – nestane. Moralizovat se bude vždy a většinou podle toho, komu dotyčný či dotyčná fandí.
…
Co se dobytí syrského města Aleppo syrskými rebely týče, jsme dost možná svědky velkého obratu v tamní občanské válce – a přinese i značné geopolitické důsledky. Na serveru eurointelligence.com tvrdí, že Rusko a Írán možná budou muset přehodnotit své priority a posunou se blíže ke konfliktu s Tureckem, které je hlavním patronem rebelů.
Syrský prezident Bašár al-Asad se až dosud spoléhal na pomoc z Íránu, ze strany Hizballáhu a z Ruska. Írán se nyní musí více soustředit na konflikt s Izraelem, Hizballáh je oslabený. Rusko má starosti na Ukrajině a potřebuje své zdroje tam: ruské jednotky tam právě provádějí ofenzivu a vzdušné síly útočí na tamější energetickou infrastrukturu. Írán si bude muset vybrat, zda znovu vybudovat silný Hizballáh, anebo pomáhat Asadovi, Rusko si bude muset rozmyslet, jestli má na to, nasadit v Sýrii více zdrojů.
…
Komentátorka deníku Financial Times René Forooharová vyjadřuje v komentáři obavu, že tzv. technolibertariáni se vracejí v plné síle: https://www.ft.com/content/13cc2796-6e91-4002-92e6-3a31cf2dfeb3
Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách znamená obrovský obrat v mnoha ohledech. Jedním z témat je prý sňatek technologického determinismu a libertariánství. V myšlenkovém světě nastupující Trumpovy administrativy přichází k moci propojení myšlenek Miltona Friedmana a technologických miliardářů, jako je Elon Musk, Petr Thiel, Marc Andreessen či Mark Zuckerberg. Základem je ukončení všech zábran pro rozvoj svobodného trhu.
Trumpova skupina technologických „dobrovolníků“ (Muskův termín), což je zvláštní označení, protože Muskovy firmy Tesla a SpaceX inkasují státní dotace, věří, že má právo zařídit efektivitu ve státním aparátu také ve jménu svého zisku. To druhé už se jim daří. Lidé ze Silicon Valley a ti, kdo se zajímají o umělou inteligenci, krypto a cokoliv, co souvisí s Muskem, vidí, že jejich akcie a byznysové zájmy po volbách v USA nabývají na hodnotě.
...
Tolik Forooharová. Tak jednoznačné to ovšem není. Do roku 2016 byli zástupci technologických firem libertariáni. To se změnilo po Trumpově nástupu k moci, kdy všechny technologické firmy a sítě jednoznačně přesunuly svoji podporu k demokratům – a zároveň se podřídily státnímu tlaku na moderaci či spíše regulaci obsahu.
Průlom nastal, když Musk ovládl Twitter, dnes X, a stáhl firmu z veřejně obchodovatelného trhu. Zrušil cenzuru, podle mnohých nadržuje republikánům. To ale neznamená, že všechny technologické firmy nyní otočí ve prospěch Trumpa. Třeba Google byl největším podporovatelem Kamaly Harrisové. Rozhodující bude, jak se zachová Meta, které ovládá Facebook a Instagram. Lze čekat, že by Mark Zuckerberg náhle převlékl kabát a rozpomněl se na své libertariánské kořeny? Tak rychle to asi nepůjde. Svět amerických technologických firem ve své většině dosud na Trumpově straně nestojí.
…
Ve stejném listě zajímavě přemítá Tony Barber nad pádem rublu a otázkou, jak si stojí ruská ekonomika: https://www.ft.com/content/b4bc5668-69bc-4842-af2d-bf49756be3c9
Vychází především z výpisků z četby a zjišťuje, že názory jsou v tomto ohledu velmi různorodé. Prominentní ruský ekonom v exilu a opoziční aktivista Vladimír Milov upozorňuje, že zvolení Donalda Trumpa výrazně posílilo ruský trh s cennými papíry. A Rusko a Čína se podle něj velice úspěšně adaptují na výzvy spojené se změnami v platebním styku kvůli protiruským západním sankcím.
Washingtonské Wilsonovo centrum publikovalo v září článek z pera Williama Pomeranze, kde se praví, že Putin a ruský stát budou brzy čelit „sociální explozi“.
Ale ekonom Nicholas Larsen píše v International Banker, že Rusko zatím popřelo všechna očekávání, že by mu snad mohly západní sankce způsobit vážná zranění. V roce 2023 rostlo o 3,6 procenta, což z něj činilo jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa – po Indii a Číně.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
