Záplava aktuálních negativních výlevů z per některých amerických, evropských i českých novinářů člověka nepřestává fascinovat. Lidé se předbíhají a vzájemně napomínají: kdo je apokalyptický jen trochu, měl by v apokalyptičnosti rychle ještě přidat. Kdo je pesimista jen málo, hned je napomínán, že je jako německý demokrat, který v roce 1932 bagatelizoval Hitlera. Nebo člen některé nekomunistické strany Národní fronty, který po válce věřil, že komunisté budou tolerovat více stran. Anebo reformista z roku ’68, který byl přesvědčený, že něco z reforem zůstane i za Husáka.
Situace je vážná především proto, že Evropa a Amerika směřují ke střetu, a to ve více oblastech najednou. Místo apokalyptických výlevů je ale dobré definovat třecí plochy a oblasti možných nedorozumění, nepochopení a možných střetů zájmů.
První takovou oblastí jsou cla a obchodní války. Svoje povídání o clech bere Donald Trump velmi vážně. Takže EU by měla dát dohromady špičkové vyjednávací týmy a být co nejlépe připravená na všechny možné obchodní scénáře.
V oblasti boje s klimatickou změnou směřují EU a USA na zcela protichůdnou trajektorii. Trumpova administrativa boj s klimatickou změnou odpíská, zatímco EU v něm hodlá pokračovat. Takže co s tím uděláme? Co na to von der Leyenová a Evropská komise? A kdy se k tomu sejde Evropská rada?
Podobná třecí plocha vznikne ohledně regulací sociálních sítí a internetových společností a moderace jejich obsahu. USA pod Trumpem a Muskem přestanou regulovat a moderovat jejich obsah, EU v tom hodlá pokračovat. Jak to je, či není udržitelné? Máme připravený nový tým? Chystáme sestavení nové komise?
Ohledně toho, jak bude nastoleno příměří na Ukrajině – nevíme. I když to je zrovna to nejdůležitější. Právě v tomto je totiž Trump nepředvídatelný. Můžeme se dohadovat, zda je to nepředvídatelnost coby součást taktiky, anebo ne, ale jistě nevíme nic. Asi nebude od věci, když se zrovna v tomhle bude EU spoléhat především na profesionalitu organizace NATO.
Trumpova politika vůči Izraeli v České republice rezonuje vcelku pozitivně. Ve většině zemí EU je tomu ale naopak. Trump bude podporovat Izrael, jednoznačně. Pro většinu zemí v EU je to ovšem problém.
Co se Číny týče, lze očekávat, že Trump ji nebude moralizovat ohledně komunismu, převýchovných táborů nebo sledování a bodování občanů skrze elektronické monitorování a umělou inteligenci. Když bude mít Čína s Amerikou příliš velký schodek, který podle Trumpova vidění světa oslabuje americkou průmyslovou základnu, napálí Číně velká cla. A myslím, že EU nebude diktovat její obchodní a investiční politiku vůči Číně.
Kromě toho si všimněme, že se Trump naváží do Tchaj-wanu úplně stejně, jako se naváží do Číny – Tchaj-wan prý „ukradl“ Americe výrobu čipů.
EU by si měla ujasnit, kdo za ni bude s novou americkou administrativou jednat. Jde také o to, že všechny výše zmíněné agendy jsou provázané. Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová už Trumpovi telefonovala. Kdo ale bude hlavní neformální mluvčí? Macron? Meloniová?
Trump ovládá obě komory Kongresu, prezidentský úřad, Nejvyšší soud a má silný populární mandát. EU má 27 hráčů, ale disproporce s Amerikou se jen navyšují. Stále více z oněch 27 zemí má slabou, rozdrobenou či menšinovou vládu. S tím ale zrovna teď moc nenaděláme.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
