Princip, který je ze všeho nejdůležitější, je, že i v Maďarsku funguje kyvadlo, tedy střídání stráží, tedy nejvyšší a nejdůležitější princip demokracie. Dříve či později se mezi politikou, byznysem a institucemi vytvoří nezdravé vazby, které začnou rychle zapouštět kořínky a kořeny. A je jedno, jestli jste levice nebo pravice, pokrokář nebo národní konzervativec. Tohle se stane prostě vždycky. Střídání stráží ozdravuje každý stát, každou společnost a každou demokracii.
A když jste u moci dlouho, začne se neúnosně mlaskat. Zámeček Orbánova otce se zebrami byl moc i na jinak silné nátury.
Český volič střídání stráží vysloveně a pravidelně vyžaduje. Odmítá i pokusy o vytvoření dlouhodobých kartelů, jako byla opoziční smlouva. V Polsku se před dvěma lety ukázalo, že kyvadlo funguje, i když vláda PiS podobně jako Viktor Orbán vzývala „neliberální demokracii“ a budovala novou republiku či režim.
Je potěšitelné, že Viktor Orbán porážku uznal a vítězi normálně pogratuloval. Leckdo očekával opak: neuznání výsledku, jeho soudní napadení, svolávání demonstrací proti výsledku voleb apod. Možná je to proto, že vítězství strany Tisza bylo tak jasné, přesvědčivé a drtivé, možná je Orbán přeci jen civilizovanější, než jeho největší kritici tvrdili.
Není pochyb o tom, že Orbán a jeho mocenská klika zcela ovládli maďarskou mediální scénu, tedy státní média i komerční média vlastněná soukromým byznysem (nemám rád slovo oligarcha). Ukazuje se ale, že už to v době sociálních sítí a internetu není důležité, přesněji už to není to hlavní. Některá opoziční média i v Orbánově Maďarsku na internetu přežila, ale hlavně v době, kdy většina lidí bere politické informace ze sítí, už vládní a státní propaganda kolektivní vymývání mozků jedinou ideologickou propagandou nezařídí. To by musel Orbán vypínat data, mobily a internet, jako to nyní zkouší v Rusku Putin. Ne že by Orbán neměl autoritářské sklony, ale na něco takového neměl sílu, možnosti ani páky. A abychom mu nekřivdili, třeba o tom ani nepřemýšlel.
Pověst sociálních sítí je tedy proměnlivá. Nejprve je pokrokové elity vyzdvihovaly, že pomohly k moci Baracku Obamovi a zařídily arabské jaro. Pak byly zavrhnuty, protože pomohly k moci Trumpovi v jeho prvním prezidentském období. Nyní lze jistě konstatovat, že bez sítí a internetu by Orbán asi nepadl.
Hodně se mluví o clintonovském „It is the economy, stupid“ (Jde o ekonomiku, hlupáku). Ekonomické výsledky Maďarska jsou dlouhodobě nedobré, hlavně v ekonomickém růstu. Asi to bylo velmi důležité. Troufám si ale tvrdit, že neměli pravdu ti, kteří tvrdili, že Orbán zařídil brainwashing Maďarů ohledně proruských postojů, po maďarské zkušenosti roku 1956 jakousi absurdní a nepochopitelnou variantu vězeňského syndromu. Orbán vždy vítězil pomocí strašáků. Buď to byli Juncker s Merkelovou, kteří chtěli Maďarsko islamizovat, nebo třeba Soros s pytlíkem dolarů. Na to, že chce ukrajinský prezident Zelenskyj zatáhnout Maďarsko do války, už ale Maďaři nenaskočili, nechalo je to chladnými, anebo se jim to spíše příčilo.
Nic proti národnímu konzervatismu, je to jistě jeden z legitimních politických směrů, ale není důvod, proč by měla být součástí národního konzervatismu kooperace, či přímo kolaborace a přebírání různých ruských návodů, jak řídit společnost.
Když tu byla řeč o Polsku, po nástupu poslední Tuskovy vlády byla v podstatě zrušena státní televize, bez skrupulí byla okamžitě po volbách poslána sakumprásk do bankrotu, všichni lidé byli propuštěni atd. Vznikla nová instituce. Evropská komise neřekla ani popel. Co bude v Polsku příště, až se kyvadlo zhoupne znovu a dostane se k moci PiS? Bude obsazovat televizi rovnou armáda? Magyar bude postupovat podobně. Nezruší celou televizi, ale vypne zpravodajství, které vznikne celé znovu. Po polském vzoru asi EK nebude nic namítat. Že by byl někdo tak útlocitný a dozoroval proporční zastoupení Orbánova národního konzervatismu v budoucím státním zpravodajství, asi nečekejme.
Magyar mluví o změně režimu, je to trochu v duchu Francouzů a Poláků, kteří mají rádi tradici dalších a dalších republik. Bude to změna režimu do určité míry. Očekávejme změny ústavy a po polském vzoru TKM (Teraz kurwa my) totální čistky ve státní správě, institucích a státních firmách.
Velkou otázkou je kriminalizace Orbána a jeho spolupracovníků. Určitě bude zahájeno mnoho stíhání, bude se říkat, že je to nepolitické, ale už teď je „drobná“ potíž v tom, že potrestání Trumpovy kliky měla vítězná strana v programu. I kdyby byly orgány nezávislé, politické tlaky a interpretace vznikat budou. Bude tu velké pokušení pomstychtivosti i velký prostor pro velkorysost. Když i v USA mohli kandidáta Trumpa stíhat ze 74 trestných činů, jak to asi dopadne po volbách v Maďarsku?
Evropská frakce Patriotů Orbánovým odchodem jistě oslabí. Orbán byl jejím ideologickým hybatelem a iniciátorem. Patriotské podhoubí přijde o významný zdroj financování. Marine Le Penová nemá takový ideologický nášlap jako Orbán, španělský Vox má úplně jiné starosti než střední Evropa apod. Takovému Petru Macinkovi by se podobná role jistě líbila, elánu má dost, ale z pohledu Evropy nemá žádný politický výtlak. Dělítkem je i Trump. Západoevropské strany z frakce Patriotů se od něj logicky stále více distancují. Le Penová je protekcionistka, Babiš chce prohlubovat jednotný evropský trh a podobně.
Jedna zajímavá otázka zůstává nezodpovězena. Orbán byl první evropský politik, který se různými ekonomickými a sociálními nástroji pokoušel zvýšit porodnost. Dosáhl opaku. Maďarsko dál rychle vymírá. Já bych se mu za ten pokus ale nevysmíval. Svádět to na to, že Maďaři nechtěli mít děti pod nesympatickým Orbánem nebo že kvůli němu emigrovali, je asi hloupost. Jak tedy s vymíráním evropských národů a stárnutím populace naložíme? Budeme se soustředit na robotizaci jako vymírající Japonsko? Díky Orbánovi alespoň víme, že štědré přídavky na děti či novomanželské půjčky nefungují. Přitom víme dobře, že za Husáka u nás zabraly.
P.S. A nakonec, když už jsme u toho „body shamingu“, to bylo tak těžké sehnat Orbánovi ozempic?
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
