Evropa nemá sílu zastavit dohodu Trumpa s Putinem

Loni po schůzce Trump–Putin v Anchorage to podle komentáře Wolfganga Münchaua pro server UnHerd chvíli vypadalo, že Američané si vynutí mír. Ale ani Putin, ani Zelenskyj nebyli ochotni učinit kompromis ohledně Donbasu. Putin chce celý Donbas a Zelenskyj odmítá odevzdat neokupované teritorium. 

Pak se Trump obrátil proti Íránu. Ukrajina na seznamu priorit spadla. Nyní je kvůli ropě a plynu opět nahoře. Trump si uvědomil, že nemůže být ve válce se dvěma největšími producenty ropy a plynu na světě najednou. Ohledně ropy je Írán sedmým největším producentem, ale zneprůchodnění Hormuzu ovlivňuje 20 procent globální produkce. 

Rusko je ovšem druhý největší producent ropy a plynu na světě. Evropané odmítli Trumpovu naftovou dohodu s Putinem a mají pravdu v tom, že americké ceny neovlivní. Kdyby to byla izolovaná transakce, nestálo by to za tak velkou pozornost. Jenže tak tomu není. 

Ve středu zažila Ukrajina zpomalení Starlinku. Ukrajinské drony ztrácely při rychlosti nad 160 kilometrů za hodinu signál. Agentura Reuters píše, že šlo o rozkaz přímo z Bílého domu. Takže nešlo o technikálii, ale o bezohledné vypnutí, tzv. kill switch. 

Kromě Starlinku skončilo sdílení zpravodajských informací. 12. října vyslalo Rusko na Ukrajinu roj balistických střel. Normálně Američané Ukrajince varují. Ne však tentokrát. Výsledky byly strašlivé. Sdílení zpravodajských informací bylo jednou z nejdůležitějších komponent obrany Ukrajiny. Američané používají infračervené satelitní systémy, které detekují odpálení raket, a Ukrajinci jimi byli dosud varováni a mohli se na to spolehnout. 

Kolují informace, že John Ratcliffe – šéf CIA – žádal pokračovat ve sdílení zpravodajských informací, ale ostatní kolem Trumpa nikoliv. Trump popírá, že se informace neposkytují. Je to celé nejasné. 

Co ale nejasné není, je, že Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým zastavil implementaci Grahamova zákona, jehož cílem bylo připravit Rusko o finanční zdroje k vedení války. Sám americký prezident ho přitom pár týdnů předtím podepsal. 

Dohromady to skládá jasný obrázek, ze kterého vyplývá, že Amerika už se nechce aktivně podílet na obraně Ukrajiny. Od situace v únoru loňského roku – po neblahé schůzce Trumpa a Zelenského v Bílém domě – se to ovšem liší. Tehdy Američané přerušili dodávky zbraní a finanční asistenci Ukrajině. Bílý dům tehdy také na týden odřízl Ukrajinu od zpravodajských informací, pak ale jejich tok obnovil. 

Co Američané dělají nyní, je mnohem více koordinované. A pro Evropu je to zapeklitější problém. Evropa může maximálně tlumit efekt americké politiky, ale moc možností nemá. Může nabízet zpravodajské informace z vlastních satelitních sítí, ale s americkou kvalitou se to nedá poměřovat, zvláště pro potřeby rychlých dronů. 

Zelenskyj se ukázal na Evropské radě, kde koneckonců bývá častým hostem. Pod zdvořilostmi a slovy o podpoře ale vzrůstá napětí. Ukrajině docházejí peníze rychleji, než si Evropa myslela. Loni v prosinci Belgie vetovala využití zmrazených ruských rezerv. EU Ukrajině váhavě zapůjčila 90 miliard eur, ovšem jde o peníze, které si sama půjčila, jsou to fondy na letošní a příští rok. Stále se předstírá, že to Rusko v podobě reparací zaplatí, až prohraje válku. Ukrajina ale žádá dalších 70 miliard eur už nyní. Favoritka francouzských prezidentských voleb Le Penová říká, že pomoc Ukrajině zruší. Německý kancléř Merz chce v pomoci pokračovat, v německém rozpočtu ale žádnou takovou novou položku nevidíme. 

Zelenskyj je evropskými lídry veřejně chválen, ale základy západní podpory Ukrajině jsou mnohem křehčí. A nyní to bude ještě těžší, protože USA aktivně konspirují proti Evropě. Americký deal o nákupu ruské nafty vypadá jako pokus restartovat americko-ruské obchodní vztahy. Münchau je přesvědčen, že je to počátek celého balíku dealů mezi Ruskem a USA, které se budou týkat ruských přírodních zdrojů. 

Lze si představit dohodu o ruském plynu a obnovu plynovodů Nord Stream pod americkou kuratelou. Německá AfD je také proti pomoci Ukrajině a soud s ukrajinskými rozvědčíky, kteří plynovody před třemi lety vyhodili do vzduchu, v Německu právě začal. Zpravodajství ze soudního procesu bude AfD přinášet vítr do plachet. 

Trumpovi vyjednavači požádali Evropany, aby zmrazená ruská aktiva vložili do zvláštního investičního fondu, který by Američané řídili. Evropané to odmítli. Doufají, že tentokrát Belgii přesvědčí a budou financovat obranu Ukrajiny ruskými penězi. Münchauovi to připomíná vtip Margaret Thatcherové o tom, proč socialismus nefunguje: socialistům totiž brzy dojdou peníze jiných lidí. Když si vezmeme, jak rychle Ukrajina peníze spotřebovává, tak ani zmrazené ruské fondy nevydrží moc dlouho. 

Politicky a finančně se manévrovací prostor pro Evropany zmenšuje. Evropané potřebují USA, ale USA už ani nepředstírají, že by Ukrajinu podporovaly. 

Válka většinou skončí, když jedné straně dojde jídlo, ropa a další kritické zásoby. S cenou ropy 110 dolarů za barel Rusům peníze na válku nedojdou. Válka samozřejmě jednou skončí, ale bude to špinavý obchod, ze kterého budou Evropané v šoku. Münchau odhaduje, že se tak stane ještě během dvou let a tří měsíců stávající americké administrativy. Trump není konzistentní natolik, aby se cokoliv dalo předpokládat s jistotou. Autor je ale přesvědčen, že události minulého týdne vejdou do dějin jako bod obratu. 

... 

Tolik Münchau a jeho skeptický článek. Za mne platí, že pokud to jinak nepůjde, EU si na další pomoc Ukrajině bude muset půjčovat na trzích. A když k tomu bude politická vůle, lze také změnit rozpočtové priority. Pokud hrozí válka, je možné škrtat ve všech těch green dealech a rozpočet EU na příštích sedm let postavit úplně jinak. Peněz na pomoc Ukrajině by pak bylo habaděj. Pokud by Rusko hraničilo přímo s Polskem a Slovenskem, bude bezpečnostní situace mnohem dramatičtější a bude to mnohem dražší než nyní pomáhat Ukrajině.