Gideon Rachman ve svém sloupku pro Financial Times minulý týden konstatoval, že fotbal daroval Evropě vzácné geopolitické vítězství. Na mistrovství světa se ukázalo, že hráči jako Lamine Yamal nebo Jude Bellingham jsou něco jako evropské vzácné minerály.
Když Belgie porazila USA na mistrovství světa, imitovali belgičtí hráči s potěšením Trumpův pověstný taneček. Měl to být výsměch americkému prezidentovi, který se chvástal, že přesvědčil FIFA, aby zrušila zákaz pro amerického hvězdného útočníka tak, aby mohl hrát právě proti Belgii.
Evropský fotbal nyní slaví další vítězství. Kontinentální fotbalová federace UEFA donutila šéfa FIFA, Gianniho Infantina, aby stáhl nápad prodat podíl ve světovém fotbalu soukromým investorům.
Na povrchu to vypadá, že jde o spor o institucionální uspořádání v nejpopulárnějším světovém sportu. Ale geopolitický podtext je nepřehlédnutelný.
Hlavní investor navržené privatizace byl Josh Kushner – bratr Trumpova zetě Jareda Kushnera. Infantino strávil roky lísáním se do přízně Trumpa. Vymyslel mírovou cenu FIFA, aby ji mohl věnovat americkému prezidentovi. FIFA si otevřela úřad v Trumpově mrakodrapu Trump Tower v New Yorku a Infantino se zúčastnil zahajovacího ceremoniálu Trumpovy rady pro mír.
Právě skončené mistrovství světa, které se konalo především v USA, vyprovokovalo u mnoha Evropanů stížnosti na „amerikanizaci“ hry, včetně přestávek na pití, které jsou spíše přestávkami na prodej reklamy, a dlouhých přestávek o poločase ve finále, kde mistrovství světa připomínalo pověstný „Super Bowl“ amerického fotbalu.
Všechno naplno vyhřezlo v momentu, kdy Infantinovo schéma o prodeji podílu vyšlo najevo. Fakt, že to Infantino dlouho utajoval a připravoval soukromě „v kuchyni“ s Kushnerem – bez otevřeného procesu –, přispěl k negativní reakci.
Přitom v roce 2015 vedli ještě Američané boj s korupcí ve fotbale. Několik úředníků FIFA bylo zadrženo po vyšetřování, které vedly americké ministerstvo spravedlnosti a FBI. Nyní je Trumpova širší rodina obviňována z pokusu o podivný obchod, který by mohl podlomit důvěru v tento sport.
Druhý Trumpův termín je pro Evropu sérií ponižujících zkušeností. Evropská komise podepsala ponižující obchodní dohodu, která akceptovala americká cla bez protiopatření. Mark Rutte, generální tajemník NATO, se musel tvářit přívětivě, když Trump vyhrožoval evropským členům aliance.
Ale v bitvě o budoucnost fotbalu našli Evropané konečně téma, kde dokáží být jednotní, sehnat si globální podporu a vyhrát. Oznámení UEFA, že Evropané budou bojkotovat příští mistrovství světa, pokud Infantino částečnou privatizaci nestáhne, nakonec podpořily i asijská a severoamerická fotbalová federace.
Během několika dní Infantino svůj návrh stáhnul. O jeho budoucnosti ve vedení FIFA se nyní pochybuje.
Proč byli Evropané tak efektivní ve fotbale, když se jim v jiných oblastech, jako třeba v obchodě a bezpečnosti, nedaří a nikdo je nebere vážně? Protože fotbal je jedna oblast lidské aktivity, kde je Evropa dosud dominantní. Nejbohatší kluby jsou v Evropě. Pět ze šesti posledních mistrovství světa vyhrály evropské týmy.
Jak zdůrazňuje autor knihy o úzkých hrdlech světové ekonomiky Edward Fishman, mezinárodní politická moc se stále více točí kolem několika uzlových bodů. Čína například bojovala proti Trumpovým tarifům využitím své dominance ve vzácných minerálech. Fotbalisté jako Kylian Mbappé, Jude Bellingham a Lamine Yamal jsou vlastně evropskými vzácnými minerály.
Fakt, že se Trump osobně angažuje v plánech FIFA, to evropským politikům usnadnil. Volání po rezignaci Infantina je pochopitelně snazší než zvolit přímý souboj s Trumpem.
Celá záležitost potvrdila „obrácený Midasův dotek“ Kushnerova klanu v Evropě. Charles Kushner – otec Joshe a Jareda – v současnosti slouží jako velvyslanec USA ve Francii. Jeho vztahy s Macronem jsou ale tak špatné, že mu francouzská vláda zakázala počátkem roku potkávat se s ministry. Mezitím úsilí Jareda Kushnera vybudovat luxusní resort v přírodní rezervaci narazilo v Albánii na masové protesty.
Albánská „plameňáková revoluce“ otřásla vládou Edi Ramy. Ale albánský premiér to mohl předvídat. Jared Kushner už musel předtím zabalit plány na výstavbu Trump Tower na místě bývalého ministerstva obrany v Srbsku. Poté, co zvláštní protikorupční vyšetřovatelé v Srbsku zahájili prověřování některých aspektů bělehradského projektu, Kushnerova investiční firma se stáhla s tím, že „smysluplné projekty by měly sjednocovat, ne rozdělovat.“
Bohužel pro Evropu je být uzlovým bodem světového fotbalu o dost méně důležité než kontrolovat světové dodávky polovodičů nebo ropy. Jak říká Jürgen Klopp, nový manažer německého fotbalového týmu, je fotbal jen „nejdůležitější věcí mezi všemi nedůležitými věcmi.“ Dominovat v nedůležitých věcech je vlastně taková evropská specialita. Stejně tak lze očekávat, že budou Evropané dominovat v „globální sýrové válce.“
Vítězství starého kontinentu ohledně FIFA a amerikanizace fotbalu poskytne jenom letmé uspokojení, dokud Evropané nezískají silnější pozici v několika důležitějších věcech.
Tolik Rachman. Otázka je, kde by mohla Evropa časem nabýt globální důležitosti a dominance. Nebude to v AI, nebude to ve vesmíru. Jsme stále silní v autoprůmyslu, ale konkurence z Číny je a bude drtivá.
Co se týče amerikanizace a komercionalizace fotbalu, tak záleží na tom, jak rychle a prudce se budou dále otevírat ekonomické nůžky mezi USA a Evropou v produktivitě a růstu. Zatím odcházejí hrát na Floridu hráči před důchodem, jako Messi. Časem tam začnou chodit i mladší a mladší, protože reálná ekonomická síla amerických klubů bude – ruku v ruce s vyšší kupní silou Američanů – větší, a to bez ohledu na to, že se fotbal (soccer) nikdy nedostane mezi čtyři největší americké sporty, tedy americký fotbal, basketbal, baseball a hokej.
A nakonec k té evropské identitě. Ani s tou identitou soustředných kruhů (třeba Pražan, Čech, Evropan, světoobčan) to není tak jednoduché. Třeba poté, co vypadl na mistrovství světa český tým, jsem já osobně fandil Chorvatsku, když vypadlo, tak pak ještě trochu Belgii a Francii. Ve finále jsem ale fandil Argentině a nikoliv Španělsku. Fandit Španělsku jen proto, že jsou Španělé Evropané, by mne v životě nenapadlo. A zdaleka nejsem sám.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
