V České republice se jako hlavní zahraničněpolitické téma řeší, jestli na summit NATO v Turecku poletí, nebo nepoletí prezident. Případně se diskutuje o tom, zda na summitu budeme za černé ovce, které neplní smluvní závazky podílů výdajů na obranu na HDP – podobně jako třeba Španělsko. Podle všeho ale bude summit řešit důležitější a bohužel i dramatičtější témata: podíl USA na obraně Evropy a otázku, kolik vůbec bude amerických vojáků na evropském kontinentu.
Nečitelný a nesrozumitelný postoj amerického prezidenta vůči NATO kritizuje i editorial amerického deníku The Wall Street Journal.
Ruský dron v pátek narazil do bytového domu v Rumunsku. Asi to nebyla náhoda. Rusové testují okamžitou i dlouhodobou reakci NATO, a proto je skutečně záhadné, že zrovna v tuto dobu vysílá Trump zmatené signály ohledně amerických závazků vůči Alianci i obraně Evropy.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv o incidentu v Rumunsku napsal, že „mírumilovný spánek skončil“. Evropští představitelé incident odsoudili, ale nebuďme překvapeni, pokud podobných bude přibývat. Medveděv to dokonce otevřeně naznačuje.
Podle editorialu WSJ není náhoda, že k ruskému průniku dochází ve chvíli, kdy USA vzkazují NATO, že americká palebná síla, která je k dispozici pro ochranu starého kontinentu, bude menší.
Podle zpravodajství WSJ koluje v Pentagonu materiál, který navrhuje snížení amerických vojenských aktiv včetně strategických bombardérů a válečných lodí v Evropě na polovinu. Pentagon to dokonce oficiálně nepopírá a hovoří o tom, že spojenci dostanou příležitost starat se sami.
To by se rovnalo přepsání americké strategie v Evropě bez toho, že by někdo Američany informoval o tom, jaká rizika z toho vyplývají pro jejich zájmy a bezpečnost. Válkou na Ukrajině Putin dokázal, že i když je ekonomicky slabý, je schopen tragicky špatného odhadu a špatných rozhodnutí. NATO čelí jednoznačně nejhorší bezpečnostní situaci od svého založení.
Není jasné, jaká analýza předchází připravovanému americkému rozhodnutí. Pokud Američané sníží počet svých konvenčních sil v Evropě, vyplývá z toho, že se budou více spoléhat na jaderné odstrašení?
Pokud jde jen o lepší dělbu práce s Evropou, proč stahovat zrovna strategické bombardéry, které představují unikátní americkou vojenskou schopnost? Pokud se říká, že Amerika chce více posilovat svou přítomnost v Pacifiku, kde jsou nějaké náznaky toho, že se to chystá?
Na to Trumpova administrativa odpovědi nemá a odpovídat na to nechce. Proč provádí politiku úniků do médií? Nedávno Američané stáhli bojovou brigádu z Rumunska – bez varování. Pentagon hrozí i stažením 5000 vojáků z Německa. Nedávno kromě toho oznámil stažení brigády z Polska. Potom si někdo v Trumpově administrativě vzpomněl, že Varšava se vzorně stará o obranu a utrácí vysoké procento HDP. Trump si to následně rozmyslel a na sítích slíbil, že pošle do Polska o 5000 vojáků víc.
Úniky do médií představují politiku, jíž se špatně oponuje. Co je nějakých pár tisíc amerických vojáků, když jich je na evropském kontinentu 80 000? Evropané se podle WSJ snadno vystraší, ale také mají dojem, že s nimi Američané nehrají čestnou hru.
Kongres schválil nejnižší možný počet amerických vojáků v Evropě na 76 000. Jakoukoli změnu by musel náměstek ministra obrany pro politiku v Kongresu obhájit. Tím náměstkem je Elbridge Colby, kamarád a nejbližší spojenec viceprezidenta J. D. Vance. To on je intelektuálním otcem snižování počtu amerických vojáků v Evropě. Jestřábi v Kongresu se s Trumpem neradi otevřeně přou, ale tentokrát se do toho budou muset opřít i za cenu ostrých výměn na sociálních sítích.
Kompozice amerických vojsk v Evropě nemůže být založena na vyřizování účtů s lídry, kteří nechtěli pomoci s Íránem, nebo na tom, co řekl španělský či jiný premiér. Má se odvíjet od hrozeb pro mír a svobodu na evropském kontinentu. Tyto hrozby zjevně rostou a Putin testuje vůli NATO.
Pokud Donald Trump analyzuje tyto hrozby nějak jinak, má právo to vědět Kongres, spojenci i americká veřejnost.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
