Politická kariéra Marine Le Penové ve Francii může náhle skončit, pokud francouzské soudy udělí souhlas s obviněním, jež připravili vyšetřovatelé. Má se jednat o zneužití evropských fondů. Rozsudek může Le Penové zapovědět zastávání veřejných a politických funkcí a bude platit hned, bez ohledu na to, jestli se Le Penová odvolá. Na serveru eurointelligence.com konstatují, že francouzský justiční systém zdaleka ještě neřekl své poslední slovo, ale do pohybu už se dala politická mobilizace proti tomu – a ta podporu Le Penové spíše posílí.
Podle vyšetřovatelů vedla Le Penová organizovanou skupinu, která mezi lety 2004 a 2016 z fondů systematicky vyváděla peníze, a to na základě fingovaných asistentských pozic. Vyšetřovatelé žádají nejen zákaz výkonu politických funkcí, ale také pět let vězení. Z toho lze tři roky odložit a dva roky o něco zkrátit. Strana bude muset zaplatit 4,3 milionu eur. Pokud s tím budou soudy souhlasit, nebude Le Penová moci kandidovat v prezidentských volbách 2027.
Podobně jako Donald Trump to Le Penová používá a bude používat v kampani. Trump se stal prezidentem navzdory tomu, že byl obviněn z 34 trestných činů. Další jeho případy jsou odloženy či probíhají. Jak se k tomu soudy postaví? A jak se k tomu postaví francouzští voliči – s vědomím, že nějaké záležitosti EU jim omezují výběr hlavy státu? Nepovede to jen k dalšímu resentimentu ze strany francouzských voličů vůči EU?
Co takové scénáře mohou znamenat? Francouzským prezidentským kandidátem pro rok 2027 se může stát mladý Jordan Bardella. Strana už nebude tatáž, zakázána bude Le Penová a možná osm dalších. V nejpřísnější verzi mohou být ohroženy i mandáty poslanců. Když nad Le Penovou visí Damoklův meč, možná bude zkoušet ukončit Macronovo prezidentské období již příští rok tím, že se spojí s levicovou aliancí. Když bude přežití její strany ohroženo, může zkusit leccos. Politika je kreativnější než soudy.
Bylo by iluzí si myslet, že Evropa se zbaví své krajní pravice tím, že ji bude vyšetřovat a stíhat. Verdikt bude vypadat disproporčně, a díky němu může krajní pravice získat odvahu a energii. Bude to vnímáno jako zásah soudů do politického výběru a procesu. Vnímá vůbec Evropa americký scénář? USA často představují precedent a Evropa jej následuje později.
Bismarck kdysi pravil, že pouze hloupí lidé se učí z vlastních chyb. Chytří lidé se poučí z chyb druhých. Pokus ulovit Donalda Trumpa u všech možných soudů byl zcela jistě chybou. Jeden by řekl, že se z toho evropští centristé poučili, ale zdá se, že jejich radar v tomto ohledu vůbec nefunguje. Německá média podle eurointelligence.com věnují velkou pozornost Trumpovým soudům a vysvětlování toho, že jsou nyní irelevantní – předtím servírovala čtenářům naopak to, že Trump zcela jistě skončí ve vězení.
Podobné tendence jako s Le Penovou probíhají v Německu. Sto poslanců Bundestagu sepsalo dopis, v němž žádají zákaz AfD. Německý Ústavní soud jej patrně nebude akceptovat, stejně jako americký Nejvyšší soud zastavil případy vznesené proti Trumpovi.
Tahání kandidátů po soudech povzbuzuje jejich jádrové voliče, ale přitahuje i ty centristické, kteří pochybují o tom, zda je správné používat soudní systém k politickým účelům. Zákaz kandidovat není jen zákazem pro politika, je to de facto zákaz i pro voliče.
Západní demokracie stály na politických kartelech, které měly vysoké bariéry pro vstup i výstup. Středový politický establishment je rozzloben, že ztratil kontrolu nad informačními toky. Úpadek tradičních médií a nástup diverzifikovaných informačních toků překročil práh, který je nyní už nezvratný.
...
Tolik eurointelligence.com. Nevím, co na to věhlasní politologové, ale kriminalizaci politiky objevila – na rozdíl od tradičního Západu – střední a východní Evropa už dávno. Polsko, Rumunsko, nejdále došlo Slovensko, kde můžeme jen spekulovat nad otázkou, jaký dopad to všechno mělo na vývoj a kultivaci tamější politiky.
A u nás? Když to nebyly soudy, bylo to těžké policejní vměšování se do politiky, a to často těsně před volbami. V roce 2006 přišla pár dní před volbami tzv. Kubiceho zpráva, která osočila Paroubka z napojení na organizovaný zločin. O sedm let později to byli Nečas a Nagyová, pak Andrej Babiš a Čapí hnízdo.
Tahle poznámka není o tom, jaké byly reálné základy toho či onoho. Jisté je, že Paroubka a Nečase to politicky zničilo, Babiše v součtu posílilo.
Kriminalizace politických soubojů ovšem byla dříve přisuzována zemím, které nejsou právě výkladní skříní demokracie: v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, Africe.
Z našeho pohledu to tedy tak trochu vypadá, že Amerika (Západ) objevila Ameriku.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
