Podle komentátora amerického deníku The Wall Street Journal Waltera Russella Meada neprožívá Evropa dobré časy. Na prvním místě cituje šokující pogrom na Židy v Amsterodamu, na druhém prudký pokles porodnosti ve Francii a na třetím ekonomickou stagnaci. Indie právě předstihla Německo v žebříčku největších ekonomik světa. Čínské vývozy ohrožují evropský průmysl a evropské inovace a technologie zaostávají za americkými, čínskými a izraelskými konkurenty.
Bezpečnostní situace v Evropě je také problematická. Západní konsenzus se rozpadá, Olaf Scholz nedávno volal Putinovi, ovšem Putinovou odpovědí je, že Rusko dramaticky eskaluje své raketové útoky na Ukrajinu. Německo se tím více izoluje, zatímco Joe Biden uvolnil restrikce ohledně použití raket k útokům do větší hloubi Ruska.
Díky Trumpovu návratu do Bílého domu bude Evropa ztrácet nejvíc ze všech. Kvůli clům a také kvůli tomu, že Trump sice nemá rád americké technologické giganty, ale určitě nebude fandit evropskému úsilí americké technologické giganty pokutovat v řádech miliard eur.
Evropané budou zas kritizovat Trumpa a jeho popírání klimatických změn. V lecčem mohou mít pravdu. Příčiny problémů jsou ale hlubší. Evropě se nepodařilo vybudovat ekonomiku, technologický sektor ani bezpečnostní strategii adekvátní 21. století.
Mead je přesvědčený atlantista. Připomíná, že úpadek Evropy je pro Ameriku problém. V americkém zájmu přece je, aby byla Evropa úspěšná. George Marshall a Harry Truman podporovali po 2. světové válce evropské oživení a integraci, protože doufali v silnou Evropu stojící na vlastních nohách. Bohatá a dynamická Evropa by nejen kupovala americké zboží, ale byla by i silným partnerem v obraně míru ve světě. Tam však nyní starý kontinent nemíří.
Neschopnost Evropy starat se sama o sebe souvisí podle Meada i s tím, že Amerika roztahovala bezpečnostní deštník tam, kde neměla a kde se Evropa měla naučit starat se sama. Třeba intervenci v Kosovu v roce 1999 si měla Amerika nechat od cesty a řešení ponechat právě na Evropanech, kteří si až příliš zvykli, že za ně všechno vyřeší někdo jiný.
Především ve Francii se podle autora leckdo vysloveně těší na střet s Amerikou. Evropa nikdy nebude seriózním hráčem, pokud se Americe nebude umět postavit. Trumpovo prezidentství možná probudí i Německo a přinutí Němce o nebezpečích, jimž Evropa čelí, uvažovat realisticky. Možná mají – podle Meada – Francouzi pravdu. Třeba Evropa potřebuje Trumpovu tvrdou lásku.
...
Tolik Walter Russell Mead. Zaprvé je tu pozoruhodné řazení problémů Evropy, které prezentuje. Na prvním místě je Amsterdam. Na druhém porodnost ve Francii. Takhle se ale Evropa nevnímá. Evropané by nejspíš na první místo dali válku na Ukrajině a na druhé vysoké ceny energií apod.
Druhá poznámka se týká toho, že leckdo v Evropě říká, že představa, že Trump bude pro EU budíčkem, je úplně naivní a mohou si to myslet jenom ti, kdo nevědí, jak pomalu EU funguje a jak špatně je nastavena. To je ale čirý fatalismus a skepticismus! Pojďme se vzpamatovat a něco s tím udělat. Pokud se nevzpamatujeme, neblahý osud si zasloužíme.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
