Americká i japonská vláda intervenovaly ve prospěch japonského jenu. Jde o první podobnou intervenci po patnácti letech. Ne že by té operaci analytici a komentátoři rozuměli. Názory se různí. Dominuje překvapení i konstatování jisté nečitelnosti ze strany amerických autorit. To nemusí být nutně špatně. Překvapení může být metoda, zvláště když jde o účinnost intervencí. A nečitelnost může být také záměr: někdy prostě můžete chtít, aby si investoři nebyli jisti.
„Drobná potíž“ je, že s Trumpem je té nečitelnosti a chaosu až dost. Tohle bych ale zrovna s Trumpem přímo nespojoval. Dovedu si představit, že řekl svému ministrovi financí Scottu Bessentovi, že má volnou ruku dělat, co uzná za vhodné.
John Authers ve svém komentáři pro Bloomberg píše, že japonské ministerstvo financí intervenovalo ve prospěch jenu už čtyři roky, jenže to nepomáhalo. Americká intervence z konce minulého týdne je jiný případ. Okamžitě došlo k jasné otočce a jen prudce posílil. Japonský jen byl vůči dolaru nejslabší za čtyři dekády, ale po intervenci okamžitě posílil na letošní květnovou úroveň.
Spekulanti dlouho využívali tzv. carry trade. Půjčovali si v jenech a ukládali peníze třeba do mexického pesa a dalších měn, kde úložky peněz přinášejí vysoké výnosy. Podobné operace znamenaly de facto jistotu zisku. Za posledních pět let byla návratnost podobných operací vyšší než investice kopírující akciový index S&P 500.
Ti, kdo donedávna sázeli proti jenu, věděli, že japonské ministerstvo financí má omezené zdroje a že japonská rozpočtová pozice je slabá. Překvapivá intervence Washingtonu, tedy prodej eur a nákup jenu, je velká věc a vysílá to silný signál.
Washington se obává rizika dalšího oslabování jenu. Nestabilita japonských dluhopisů by se mohla přelít do nestability amerických dluhopisů v době, kdy americká zadluženost prudce roste. Americká intervence ale zůstává problematická. Robin Brooks z Brookings Institution – citovaný v Authersově článku – se domnívá, že americká participace přináší víc otázek než odpovědí. „Například není jasné, proč Američané prodávali eura a nakupovali jeny a proč nenakupovali jeny za dolary. Forexové intervence jsou hra o důvěru. Poslední věc, kterou potřebujete, je, aby se trhy ptaly, proč to děláte.
Otázkou asi je, proč japonská centrální banka Bank of Japan nezvyšuje sama úrokové míry daleko razantněji, když Japonsko jako dovozce energií z Blízkého východu čelí vysokým inflačním tlakům. Je to proto, že je japonský bankovní systém křehký a mohla by propuknout bankovní krize?
Podle Brookse jsou příčiny oslabování jenu strukturální. Japonské dlouhodobé problémy jsou známé: prudce stárnoucí populace, slabý růst a gigantická zadluženost státu, která nemá ve světě obdoby. Vysoký veřejný dluh znamená, že hledáte cesty, aby výnosy ze státních dluhopisů dále dramaticky nerostly. Japonská fiskální politika navíc zůstane prorůstová, a tedy proinflační. Dlouhodobé strukturální faktory povedou – navzdory intervencím – k oslabování japonské měny.
Zpravodajský článek deníku The Financial Times na totéž téma konstatuje, že když se Washington a Tokio dohodly na intervencích na posílení jenu, hlavní člověk za kormidlem této operace, tedy americký ministr financí Scott Bessent, není v těchto věcech žádný nováček. Je to bývalý obchodník, který se proslavil úspěšnými sázkami na oslabení britské libry v roce 1992 a jenu v roce 2013. To ještě pracoval pro George Sorose. Nyní se rozhodl, že bude na finančních trzích zastávat aktivistickou pozici. Historická intervence ale překvapila proto, že oslabování jenu bylo dlouhé a setrvalé a na trhu zrovna neprobíhala žádná panika nebo chaos, které by vyžadovaly rychlou a koordinovanou akci.
Článek konstatuje, že rozhodnutí prodávat euro a nepoužít pro nákup dolary nikdo moc nechápe. Bessent chce zjevně více intervenovat na forexových trzích, možná také proto, že svou nedávnou operaci ve prospěch argentinského pesa považuje za skvěle úspěšnou.
Jeden investor se v článku ptá: Není to ani o americké soft power, není to pro všeobecné dobro, tak proč to USA dělají?
Další investoři konstatují, že začíná éra nového vládního aktivismu na forexových trzích. Američané říkají, že budou intervenovat, když to bude v jejich zájmu. Jde také o to, ukázat spekulantům, kdo je šerif ve městě.
Sám Donald Trump komentoval celou věc tak, že „USA tu jsou vždycky pro Japonsko“, ve skutečnosti ale může jít také o to, odstrašit Japonce od prodeje amerických dluhopisů, kterých jsou největším držitelem.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
