Trumpova závislost na clech. A bude ho EU s Čínou imitovat?

Donald Trump znovu zaskočil svět – a Evropu především – novými cly. Zrovna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pravila, že to v Bruselu „nečekali“. Komentátor Wolfgang Münchau překvapen není, píše o tom často. 

Na začátku nového článku pro UnHerd opakuje, že Trump kdysi řekl, že „clo je nejkrásnější slovo ve slovníku“. Zároveň je to jeho „one-size-fits-all“ (jedna velikost pro všechny) nástroj ekonomické politiky.  A o Evropské unii americký prezident vícekrát prohlásil, že byla stvořena k tomu, aby „si urvala co nejvíc“ z toho, co právem náleží USA. 

V případě EU Trump navíc reaguje na rozhodnutí Evropské komise udělit pokutu americké firmě Google ve výši jedné miliardy dolarů. Evropané osočili Google, že se nepodřídil legislativě EU pod názvem Digital Markets Act, která nutí technologické giganty otevírat se konkurenci. Evropané se výrazně montují do obchodních modelů amerických technologických firem, nejen Googlu. V případě Mety a X zase Komise nutí platformy moderovat obsah sociálních sítí.  

Trump argumentuje tím, že EU připravuje americké firmy o legitimní zisky. Na rozdíl od cel, jež Trump připravil před rokem a půl v rámci „Dne osvobození“ (Liberation day), mu nyní existující americké zákony mohou dát podle Münchaua za pravdu.   

Když americký Nejvyšší soud nedávno zrušil Trumpova cla ze „Dne osvobození“, Evropané se radovali předčasně, jako by to bylo rozhodnutí soudu proti clům obecně, proti protekcionismu a podobně. Trump má ale jiné právní cesty a další se mu budou otvírat. 

Po zrušení cel ze „Dne osvobození“ v únoru učinil Trump dvě rozhodnutí. Spustil dočasný režim, který umožňoval spuštění cel až do výše 15 procent. Bez důvodu, ale jen na 150 dní. Tato lhůta nyní vyprchala. Druhá možnost byla spustit cla na základě kapitoly 301 obchodního zákona z roku 1974. Předpokládá to, že spustí vyšetřování proti jakékoli zemi na světě s tím, že se bude zkoumat, zda jsou lidská práva v té zemi v souladu s těmi americkými – není třeba využívána otrocká nebo nucená práce. Samozřejmě je nesmysl obviňovat například Norsko, že nedodržuje nejvyšší standardy. Samozřejmě že lidská práva jsou jen zástěrka a záminka, jak cla znovu vzkřísit. Jenže podle Münchaua to soudním systémem projde, protože soud nebude zkoumat lidskoprávní situaci v té či oné zemi. Soud bude zkoumat pouze to, zda byla dodržena procedura a časová lhůta na zkoumání. Ode dneška bude kapitola 301 právním základem pro všechny Trumpovy celní politiky. Münchau by byl velmi překvapen, kdyby americké soudy daly za pravdu EU. 

Když americký Nejvyšší soud shodil v únoru Trumpova cla, byla průměrná cla v USA okolo 15 procent. Až Trump za dva roky odejde, budou o něco vyšší. Vždycky si najde nějakou novou cestu – nebo se o ni alespoň pokusí. 

Jsou cla jakýmkoli způsobem férová? Nebo přispěla k odstranění globálních nerovnováh? Absolutně ne. Nejsou ale bez efektu. Americký rozpočet z nich získává 200–300 miliard dolarů ročně. Cla jsou především daní, kterou platí američtí občané, ale i ostatní dostávají úder. Třeba japonským automobilkám se snižují zisky a vloni jim prodeje do USA poklesly o 3,9 procenta. 

Firmy, které dováží do USA a nezlevňují, zažívají propady prodejů. Třeba čínští dodavatelé malých balíčků – Shein a Temu – měly v USA výjimku ze cla. Kvůli bagatelní ceně. Poté, co Trump tuto výjimku zrušil, poklesly prodeje firmy Shein za jediný týden o 23 procent. 

Takže cla někdy efekt mají. Třeba na bilaterální americko-čínskou obchodní bilanci. Globálně ale obchodní nerovnováhy stále rostou. Čína přesměrovává obchod z USA do Evropy. Deficit obchodu EU s Čínou dramaticky roste. Za první polovinu letošního roku se zvýšil o 23,9 procenta. 

EU svým způsobem připravuje imitaci Trumpa s tím, že chce chránit evropský průmysl před čínskou konkurencí. Přitom na Trumpa se Evropané kvůli témuž zlobili. A to měl Trump lepší argumenty, než má Evropa. Amerika má se zbytkem světa konzistentně velký obchodní schodek, zatímco EU s ním má setrvalý a velký obchodní přebytek. 

Pokud půjde EU tvrdě proti Číně, lze očekávat, že Čína přitvrdí restrikce vůči evropským firmám, které jsou závislé na dodávkách vzácných kovů a jiných materiálů ze země. Minulý týden Čína rozšířila seznam evropských společností, jimž budou dodávky z Číny přísně kontrolovány. Patří sem i německý Rheinmetall a česká CSG. Pokud přijdou války typu „oko za oko, zub za zub“, prodělá na tom celý svět. 

Makroekonomové správně varují, že se nemáme zaměřovat na bilaterální obchodní bilance, ale máme myslet globálně. Trumpa však nezajímá nic jiného než bilaterální obchodní bilance. Když se budeme snažit být jako on a Čína bude reagovat, jak reaguje, prodělá na tom celý svět. 

EU na tom ovšem prodělá ze všech nejvíc. Je to proto, že EU a Čína mají vysoké obchodní přebytky se zbytkem světa. Když začne světový obchod upadat, dopadne to více na přebytkové země než na země deficitní. Ve stejnou chvíli je EU závislá na čínských vzácných minerálech a čipech ve svých zásobovacích řetězcích, především v automobilovém průmyslu. 

... 

Tolik Münchau. Dodejme, že Trump běžně uvádí ještě jeden důvod pro cla: návrat či přesun průmyslové výroby do USA. To se zatím neděje a tam, kde se to v případě evropských firem a investorů děje, jsou příčinou vysoké ceny energií v Evropě, ne Trumpova cla. Energie v EU přitom zůstanou konzistentně vysoké a v USA nízké. Je to mnohem důležitější faktor než cla. Další důležité faktory jsou americký kapitálový trh a méně a přehledněji regulované prostředí. 

Münchau také pomíjí faktor chaosu a nepředvídatelnosti. Nejhorší na Trumpových clech je nejistota a nepředvídatelnost, kterou jimi vytváří, a to pro světový i americký trh. Münchau sice tvrdí, že lze odhadnout, že americká cla zůstanou na 15 procentech nebo mírně porostou ještě dva a půl roku, ale trhy to takto nevnímají.